Animefest 2015 aneb jak strávit první máj

ANIMEFEST 2015 

Pomalu si můžu připadat jako menší veterán. Lidi, se kterýma se nejvíce bavím, totiž mají za sebou první nebo druhý Animefest, já už čtvrtý. Jistě, mám mezi přáteli i lidi, co prožili teď minulý víkend víc jak šestý Animefest, ale to tu teď neřešme. 

Jde se rovnou na článek, jak jsem se měla na Animefestu 2015~

Před Cestou 

Nejdřív pár menších příběhů ze samotného chystání se na Animefest.
Jelikož jsem mega blb a v den spouštění registrací jsem byla v nemocnici, tak mi to všechno regnul bratr. Ale ups, tým Animefestu se rozhodl, že omezí vstupné. Tedy , aby to bylo spravedlivé, dá nějakou dobu, do kdy se to musí zaplatit, aby vstupenka byla stornována, a to bylo do čtrnácti dnů. Já to ale nevěděla, a tak, patnáctý den, když jsem to šla zaplatit, ejhle, nemám jaksi co zaplatit. Hned jsem dostala paniku, že se na AnimeFest nakonec nedostanu. Když v tom přišla, jak anděl, nebo taky kocovina po Novém roce, záchrana. Jedna kamarádka si koupila lístek, zaplatila ho, ale pak, kvůli jistým problémům, nemohla jet. Takže Edwwi se přihlásila, že si lístek odkoupí. Píšu ten to článek 7.5., a do dneška jsem ji ještě neměla možnost lístek zaplatit, takže se dá říct, že mám AF pořád
zadarmo. Jednoho dne se korunuji na krále židů.
Další příběh. Jelikož můj šicí stroj stávkuje stejně často jako Francouzi, bohužel jsem si cosplay nestihla dodělat. Takže jsem měla jen dva, Craiga Tuckera ze seriálu South Park, ale to stejně víc jak polovina lidí nezná, a nebo to pro ně není zajímavé, takže jsem si to brala jen na zabití času, abych nešla v civilu a potřebovala jsem nějaký jednoduchý cp, na který se nebudu muset moc malovat a nebude mi v něm zima (která mi byla další dny).
Na další dny jsem si vzala Belarus v gakuen uniformně. No co, lepší než civil...

Ve čtvrtek jsme měli vyrazit kolem půl dvanácté, ale jelikož můj táta měl problémy s navigací  (a bez ní do hotelu netrefí), tak se razilo až po dvanácté. Ale já jsem po deseti minutách zjistila, že nemám v peněžence občanku. Panika, šílenství! Kde je?! Naštěstí jsme zavolali mé mámě, která zůstala, stejně jako minulý rok, doma, a mojí občanku našla v mé školní tašce. No co, nevytahuji ji moc často (nikdy, je k ničemu) a peněženky si často měním, tak jsem ji tam hodila. Takže, tentokrát jsme měli už vše, tak se vyrazilo.
Cesta byla naprosto úžasná. Žádná zácpa! Chápete?! A to jsme jeli po dálnici z Prahy na Brno! Tse, že nějaký Ježíš (ke kterému se také dostaneme) nechal změnit vodu na víno? To je prd zázrak, tohle je větší! Takže žádné čekání v zácpě, v hotelu Rakovec jsme byli hezky s předstihem. Krása! Oblékla jsem se do cosplaye a vyrazila. Fronta nebyla zase tak dlouhá, a já měla výhodu, že jsem se přisockovala k Franchy a Glacee, které stály hned u vchodu. Já jsem takový žid. Takže, jakmile se za půl hodiny otevřelo, byla jsem hned uvnitř.

Konečně uvnitř!

Když to teď tak píšu, neubráním se vzpomínce na svůj první Animefest, na mojí první takovou akci vůbec. Z té atmosféry se mi třásla kolena. Bohužel, za tu dobu jsem si na takovou atmosféru, dalo by se říct, zvykla. I tak, jsem ale hned získala správnou conovou atmosféru, dá se říct. Přednášky byly až za dlouho, takže se vyrazilo ke stánkům! Letos byl pěkný stánek před rotundou, kterému se ihned začalo říkat "Němci", protože tam prodávali především Němečtí obchodníci. Naštěstí, uměli anglicky, takže se dalo domluvit snadno, já a moje němčina na levelu "Ich bich Scheiße" by byla v tomhle případě zajímavá. I v rotundě bylo hodně stánků. A hned jsem se u nich naštvala. Znáte PIXIE? Naprosto nádherní a roztomilí plyšáci! A byla tam i ta mega sladká ovečka, kterou tak moc chci, i ten křeček s jahodou! Ale upsi. Malinká ovečka velikosti dlaně stála 400, velká 1000... A na to jsem moc velký žid. I tak jsem si ale koupila kosmetickou taštičku s touhle kočičkou od těch němců, nějakou Wara Neko, která je prý značková a slavná, něco jako Rilakkuma (nebo nejslavnější Hello Kitty), ale ne tak slavná. Tak či onak, roztomilá je, a bylo v té taštičce i zrcátko, no neber to!

Chtěla jsem jít na hodně přednášek, ale nakonec jsem šla jen na velmi málo. A jedna z nich byla i přednáška od Arashi, "Jak vystupovat na pódiu a úplně se při tom neznemožnit " která byla naprosto super. Poučná, a velice zábavná. A protože se kamarádím s kamarády Arashi, byla jsem v první řadě! Arashi opravdu věděla, o čem mluví, měla přednášku připravenou, technika zlobila jen trochu, ale to by nebyl AnimeFest, kdyby nezlobila, že ano? A přednáška o soutěžích od naší reprezentantky a skvělé cosplayerky? Luxus.

Hokej! a Slováci...

Ale to byla poslední přednáška z pátku. A pak, jediné, co už stojí za napsání, je zápas mezi Českou Republikou a Švédskem. Viděli jste ho? Lidi, kteří jsou arogantní v tomhle směru jako má matka, si řeknou "Jsme prohráli, lůzři!!!" ale někdo kdo to sleduje a má hokej rád, pozná, jak krásný zápas to byl. Dali jsme Švédům neskutečně zabrat, a výhra Švédska byla víceméně, troufnu si říct, štěstí. Každý totiž poznal, že jsme vyrovnaný tým.
A pak přišel čas na spánek, tedy, přišel by, kdyby... Na hotelu jsme nebyli sami. Byla zde i partička Slováků, kteří měli asi nějakou párty... A pouštěli si velmi hlasitou hudbu, až se nám třásla celá postel. Tátovi se nakonec podařilo usnout, ale já, i když jsem Pražák, potřebuji klid, vadí mi dokonce i zapnuté topení, natož tohle! Koukám na hodinky. 1:30 a Slováci nejenže hudbu neutišili, oni ještě, značně podnapilí, začali zpívat! Tedy... Zrovna si pouštěli Žijeme len raz, a jediné, co vydávali, je  "Haaaaaaaa! Haaaaa!" s tím, že je to asi umění. To už probralo i mého otce, který vyběhl z pokoje, a po asi pěti minutách se vrátil, slyšela jsem, jak na ně řval, ale nebylo rozumět co. A hned byl klid. Ještě jednou to zkusili, ale pak si to dali tak potichu, že jsem hned usnula. Normálně by mi to asi dělalo také potíže, ale byla jsem unavená a oproti tomu teroru předtím to byl hotový ráj. Ah!

Sobota začíná

Ráno, ačkoliv jsem spala asi jen pět hodin, bylo příjemné. Jistě, spala bych nejraději dál, ale co se dalo dělat. V ceně hotelu byla i snídaně, takže po nejnutnějším zkulturněním a převlečením z mého sexy pyžámka (které je šortky a vytahané xxl triko z AF  2013) se šlo na snídani. Normálně
nesnídám, většinou si beru jídlo do školy a někdy nejím až do doby než přijdu domů (ale to jen v pátek, protože normálně máme do čtyř, takže jsem doma až kolem páté, a to je moc i na mou maličkost), ale v během conu ráno žeru až to není hezké. Hlavně, když jsem taková socka a nevím, kde je nějaký Lidl nebo něco podobného (stejně jsem si ty nudle za padesát korun večer dala), takže to byl fajn start, a ani mi nebylo zle (většinou je mi po snídani dost blbě, několikrát mě kvůli tomu poslali domů a nebo dvakrát i do nemocnice), takže ještě víc fajn. Pak jsem běžela na pokoj se připravit. Až na to, že jsem nemohla najít síťku, vše bylo ok! A já, teď už ne Edwwi, ale jako Natalya Arlovskaya, ve školní uniformně. Asi dvě hodiny jsem strávila u hloučku Hetalistů, měla jsem tam i Rusko, které se mě bálo, super~
Popravdě, nemohu si jaksi vzpomenout, co se dělo pak, asi jsem se potulovala po stáncích s Arisu, nebo s někým dalším. Pak si pamatuji jen stání ve frontě na Cosplay soutěž. Fronta to byla věru dlouhá. Delší jak Pruský... Hetalisti ví co, a ostatní si to možná domyslí (penis). Ale my byly s Arisu dost vepředu. A ještě jsme si mohly odběhnout pro Bubble tea, přinesli jsme totiž dva i slečnám před námi, se kterýma jsme si povídali. Ne, neznaly jsme je, já ani dnes nevím, jak se jmenovaly, mám totální blok, možná že to Ari ví, ale já, ale to je jedno, chci říct, možná se někteří divíte, že jsme jim ten bubble (který si tedy zaplatily, že ano, taková charita zase nejsme) přinesly, ale tak... Řekla bych, že to je na conech takové víceméně běžné... Hezké, ne?
Mimochodem, měla jsem bubble tea, mléčnou příchuť, caffe latte, s jogurtovýma kulačkami.... Které si už nikdy nedám! Chutnaly naprosto hrozně
, taková přeslazená bomba, eh!

Cosplay, cosplay  soutěž, všude kam se podíváš!

A teď, cosplay soutěž... O.Můj.Bože.
Na začátku ukazovali cosplaye, které se neumístili, a já si říkala, že to je nějaká blbost, že tak krásné cosplaye nenašli místo. Ale později jsem pochopila, proč. Je neuvěřitelné, kam se naše cosplay scéna pohnula. Všem naprosto vyrazil dech cosplay Rizzrack z Dota 2. Já seděla vedle uličky, kterou procházel, a v první chvíli jsem si řekla, že je to hrozné. Ze schodů mu pomáhali čtyři, možná pět lidí! Aby bylo jasné, takové cosplaye jsou úžasné, ale nevyhrávají. Jsou sice krásné na pohled, ale nedá se v nich dodržovat roleplay. Cosplay je ze dvou slov, COStume a PLAY, a jak budete hrát, když se nemůžete hýbat? Ale ouha. Sotva si za pomoci helperů (tak se říká lidem, kteří vám na soutěži rovnají vlasy, sukně, upravují odlepené řasy nebo vám pomáhají do kostýmů) nazul boty, začala jeho show. Splnil naprosto všechno. Show měl s videem, kde byl anglicky mluvící komentář, na videu však hrály české titulky, takže rozuměli všichni. Jeho show byla vtipná, nenáročná, i lidi co DOTA 2 nehrají, jako jsem já, bavila, a jeho kostým byl POHYBLIVÝ! Také, vyhrál. Ale za zmínku nestojí jen on, to snad všichni. Alfred jako Joker, s naprosto perfektním roleplayem, Belatrix, Kuro jako Geralt ze zaklínače... Je toho víc... Určitě si celou show pustě, ať už vás to zajímá nebo ne.

Vítěz cosplay Soutěže, který nás bude reprezentovat na Euro Cosplay 2015 v Londýně

TanakhT

KFC a kapitalismus 

S hetalisty máme takovou tradici, jde se vždy do KFC. A i taky se šlo. A já dostala twister zdarma, kamarádka Baruška mě pozvala! Aw! .... Já vždy, když jsem s někým v fast foodu, tam mě někdo pozve.... Já už si to židovské žezlo a korunku fakt budu muset vyrobit! Arisu si dala také twister, ale mini v takové té krabičce, B-smart se to myslím jmenuje. A hned, proč je náš Twister větší, jak její. Měla na sobě cosplay Ruska, upozorňuji.

"Protože jsi komunista, a my jsme kapitalisté!"

Záhada vyřešena. Jdeme žrát!
Pak přišlo další blbnutí v prostorách AnimeFestu, s tím i nakupování blbůstek, mezi nimi byl i dárek pro Hellie, která měla ten den narozeniny, ale nebyla na AF. A po nakupování, si pamatuji ještě natáčení. Nejsem tam tak moc vidět, ale jsem tam, jo! Na konci článku bude to video.

Baruška, která zrovna mrkla... 

Ježíši Kriste, Ježíš! 

Poté, jsem se malinko oddělila, a co nevidím před budovou AnimeFestu? Toho blbečka, kterého často potkávám v Praze na Václavském náměstí, který nenávidí snad všechny a řve něco o Božím soudu. Jistě, chápala bych ho na Prague Pride či tak, ale na AnimeFestu? Ok, když nemáš nic lepšího na práci, vousáči. Ale proč se o tom zmiňuji.
"Ježiši Kriste, Ježíš!!!" Ano, opravdu... Kdo byl na AnimeFestu? Ježíš osobně!
Myslela jsem, že lehnu. Někdo si opravdu udělal cosplay Ježíše. A když to ještě přidáte k tomu, že tam ten vousáč řval o tom, že nás jen Ježíš Kristus může zachránit... Krása!
Funny Storry: Přišla jsem k Ježíši, že jestli mě miluje. On řekl, že má rád všechny své děti.
Já se zaradovala. A pak jsem si všimla, že má vedle sebe bong, ze kterého se kouří.

"Ten byl tak zťatej, že nás miloval všechny." -výtažek z facebooku

Boží syn v celé své kráse! 

Soudružka Občanka Beruška Ňaf-Piča
Po nějakém dalším nakupování, kdy jsem si koupila jen předraženou krabičku pocky, jsem zašla nahoru zpátky za Ari. Mám pocit, že ten Ježíš mě nějak zhulil taky, a ne jen mě, ale i ostatní. Ňaf Pičo, Soudružka Občanka Beruška Ňaf piča... Kdo tohle na to ubohé ořezávátko vymyslel? A to jsem měla jen nealkoholické pivo... Zase se mi potvrdilo, že Hetalia fandom a Hetalisté jsou poněkud zvláštní druh lidí... A já mezi ně asi patřím...

Dejte nám like! 

Nagat je úžasná 

Přišla neděle, den poslední. Nechtělo se mi vstávat, to vám řeknu. Ale nakonec se mi to povedlo, naštěstí tu už Slováci nebyli, takže jsem se vyspala jakžtakž... Dobře... Nahodit cosplay, něco požrat a hurá na con! A do fronty na přednášku Nagat. Byly jsme tam o dvě hodiny dřív, a i tak jsme nebyly úplně první, ale druhé. Gr. Ale přednáška stála za to, i když se totálně pohnojila a nestíhalo se, a to maximálně. Hodně jsem se dozvěděla, třeba to, že když máte v USA v BL (díla zaměřená na gay tématiku) nějakého vznešeného pervezáka s podivnými úchylkami, vysvětlí se to tak, že je to
Evropan. V UK se to vysvětlí tak, že je to Francouz.... Hah!
Nakonec jsem si koupila ještě naprosto úžasný náhrdelník s netopýry a bubble tea... Udělaly jsme s Arisu (ty jo, já s tebou Ari strávila tolik času?) rozhovor pro AF a jelo se domů do Prahy!
Tak zase za rok...